Praha potřebuje méně regulací a více odvahy

Zrychlení výstavby bytů i dopravní infrastruktury, méně regulací a byrokracie, odvaha měnit zaběhnuté pořádky, větší akcent na ekonomický pohled včetně zapojení soukromého sektoru při politickém rozhodování a veřejných investicích. To jsou hlavní teze, které zazněly na konferenci Praha 2050+ Na křižovatce rozvoje, kterou dnes ve Fantově sále na pražském Hlavním nádraží uspořádala Pražská hospodářská komora.

Akce přivedla k jednomu stolu přední podnikatele, ekonomy, zástupce veřejné správy i odborníky z oblasti dopravy, vzdělávání a urbanismu, aby společně debatovali o dlouhodobé vizi rozvoje metropole a její aglomerace.

„Pro kvalitní fungování a rozvoj města je nezbytná oboustranná participace státu na projektech rozvíjejících Prahu, ne pouze jednosměrný proud financí. Zásadní jsou pro růst Prahy z hlediska efektivity také projekty PPP – zahrnují v sobě totiž organizační úsilí, aby se dotáhly do konce. No a zásadní je také horizontální spolupráce města, městských částí a přidružených podniků, aby se všechny subjekty staly jedním celkem, který pomáhá výstavbě. Typickým příkladem je Smíchov, Bubny či obdobné projekty,“ uvedl předseda Pražské hospodářské komory Petr Michal.

Diskuze se soustředila na pět hlavních oblastí, které budou určovat budoucnost hlavního města. První z nich byla ekonomika – řešila se otázka, jak si Praha může udržet svou pozici centra českého hospodářství a jaké příležitosti i hrozby jí do roku 2050 čekají.

„Chudé město pouze přežívá. Bohaté město tvoří svoji budoucnost. Je proto nezbytné, aby se ekonomické hledisko stalo klíčovým kritériem při tvorbě politik a rozhodnutí. Ne proto, že by profit či peníze byly cílem, ale proto, že jsou nástrojem – k rozvoji, k důstojnému životu, ke kvalitní veřejné správě, dopravě, školství či sociálním službám. Žádné důležité rozhodnutí by nemělo padat od stolu, ale být výsledkem dialogu politiků, odborníků a lidí z praxe, z byznysu. Hospodářská komora je připravena být partnerem v tomto úsilí – nejen kritikem, ale aktivním spoluhráčem,“ řekl viceprezident Hospodářské komory Filip Dvořák.

Neméně důležitým tématem byla dopravní infrastruktura, kde se diskutovalo o klíčových projektech, jako je výstavba trasy metra D, nová ranvej na letišti Václava Havla či železničního spojení pod Prahou, které je známé pod označením Železniční uzel Praha.

„Počet obyvatel v Praze dál poroste a s tím i nároky na dopravní obsluhu. Kapacita je už dnes naplněná a zpomaluje dopravu. Projekt Železniční uzel Praha bude náročný, bude to velká investice, bude to o odvaze, houževnatosti a trpělivosti. Ale pokud nedostaneme v Praze železnici pod zem, tak už nebudeme schopni zajistit potřebný objem přepravy,“ vysvětlil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Vzdělávací blok byl zaměřen na střední odborné školy a jejich propojení s trhem práce, aby město dokázalo flexibilně reagovat na potřeby byznysu a udrželo konkurenceschopnost v evropském měřítku.

„Firma musí být pro mladé lidi atraktivní, musí být sexy. Zároveň je pro mladé důležité, aby mohli k práci využívat špičkovou techniku. Až poté se potenciální zaměstnanci zajímají o benefity a další aspekty. Proto aktivně spolupracujeme s ČVUT i Dopravní fakultou z Pardubic, ale snažíme se spolupracovat i se středními školami. Kvalita výuky je zásadní, proto řada našich zaměstnanců učí přímo ve školách. Je to ale každodenní boj o talenty,“ popsal situaci generální ředitel společnosti AŽD Zdeněk Chrdle.

Hovořilo se také o bydlení a mobilitě v celé aglomeraci, kde se potvrdilo, že Praha potřebuje výrazně rychlejší výstavbu bytů. Právě propojení dostupného bydlení s kvalitní dopravou je totiž zásadním předpokladem pro udržitelný rozvoj širšího území Prahy.

„To co dnes stavíme, stavíme navzdory prostředí. Prostředí pro development je v Praze mnohem horší než kvalita života zde. Je zoufalé. Komplikovanost, netransparentnost a neskutečná délka stavebního řízení je problém, kterým by se měla nová vláda zabývat od prvního dne ve funkci. Je nezbytná zásadní změna stavebního zákona, jeho prováděcích vyhlášek a stavebně-technických norem. Musí se to změnit, aby se mohlo opravdu stavět a aby se na trhu vyrovnala nabídka s poptávkou. I díky úsilí Hospodářské komory ale vidím světlo na konci tunelu,“ řekl spoluzakladatel a spolumajitel společnosti Penta Investments Marek Dospiva.

„Žijeme v poměrně stabilní době, ale máme tak přeregulované prostředí, že se nám nedaří posouvat projekty dopředu. Na tento problém naráží dokonce i městský developer. Předpisů a nařízení je tolik, že drtí každého. Máme-li budovat efektivní město, musíme upřednostnit zájem většiny, zásadně deregulovat a zrychlit všechny procesy. Projekt výstavby nového Smíchova je skvělý příklad úspěšné participace a spolupráce s městem, která přináší výsledek. Ale na tomto projektu zároveň já osobně pracuji přes dvacet let, to je šíleně dlouhá doba,“ uvedl výkonný ředitel a místopředseda představenstva Sekyra Group Leoš Anderle.

Závěrečná část konference patřila debatě volebních lídrů, kteří představili své vize a reagovali na otázky spojené s dlouhodobým směřováním metropole.