Podle průzkumu, který včera Hospodářská komora hl. m. Prahy představila na další ze svých pravidelných diskusních konferencí pod názvem Energetika v Praze, si Pražané umí představit úspory převážně v modernizaci pouličního osvětlení, snížení teploty v budovách a v neposlední řadě také v instalaci úsporných žárovek.
Naopak na dolních příčkách podpory veřejnosti se objevují solární panely. Ty oslovenému vzorku Pražanů vadily hlavně na historických domech. „Instalace solárních panelů je otázka estetická a kulturní, proto není překvapení, že ji část respondentů nepodporuje,“ komentoval předseda představenstva Petr Michal.
Průzkum dále ukázal, že prostor pro zlepšení je u bytových domů i v oblasti zásobování teplem. Více než třetina obyvatel bytové zástavby v dodávkách tepla spoléhá na teplárny. Ty se však v mnoha případech nacházejí mimo území hlavního města, například v Mělníku. Podle Pavla Elise, generálního ředitele Pražské energetické (PRE), jde o pozůstatek z dob, kdy hlavní zdroj energie pro Prahu představovalo uhlí a který s sebou nese řadu nevýhod, jako velké ztráty při transportu tepla.
„Odcházíme od uhlí. Otázka je, zda by v případě přechodu na plyn nebylo lepší přejít k lokálním zdrojům, které můžou být ve sklepě každého domu,“ říká Elias Další významný podíl u bytových domů zastává vytápění plynem a elektřinou, které tvoří zbylé dvě třetiny.
Odlišná situace je u rodinných domů. Z průzkumu vyplývá, že uhlí jako zdroj energie používá stále pětina rodinných domů, ačkoli to vyhláška magistrátu už tři roky zakazuje. Nadpoloviční podíl na vytápění rodinných domů má pak zemní plyn následovaný elektřinou.
Devět procent domů využívá tepelné čerpadlo. Dřevo a peletky využívá minimálně sedm procent oslovených domácností.
Podpora energetických inovací veřejností
Více se o včerejší akci a o výsledcích průzkumu dočtete v dnešním vydání MF Dnes.