Hospodářská komora hlavního města Prahy vítá novelu energetického zákona mířící na nekalé praktiky tzv. energošmejdů

Projednávaná novela připravená Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) zavádí právní regulaci zprostředkování v energetických odvětvích a k výkonu této činnosti stanovuje podmínku předchozího udělení oprávnění ze strany Energetického regulačního úřadu. Přes všeobecně pozitivní záměr však shledáváme nedostatek v podobě nekoncepčního vymezení činností, které mohou být zahrnuty pod definici zprostředkování.

Regulace zprostředkovatelské činnosti není v České republice ničím novým a již několik let se uplatňuje například v oblasti spotřebitelských úvěrů či distribuci pojištění a zajištění. Obecným cílem právních úprav zprostředkování je v prvé řadě chránit spotřebitele před sjednáváním nevýhodných produktů na popud ziskuchtivých podnikatelů. Z obecného vymezení zprostředkovatelské činnosti jsou ale zpravidla výslovně vyloučeny některé činnosti směřující k pouhému informování spotřebitelů o produktech, jejichž regulace není potřebná ani žádoucí. Již účinné a v praxi uplatňované právní regulace zprostředkování lze přitom považovat za zdařilé, když se v konečném důsledku nemíjí se svým záměrem a nedávají prostor k jejich obcházení.

Hospodářská komora hlavního města Prahy však shledává riziko zmaření zamýšleného cíle připravované novely v tom, že činnost zprostředkování v energetických odvětvích vymezuje oproti již fungujícím právním regulacím mnohem obecněji a šířeji, resp. bez dodatečného upřesnění definice v podobě výslovného vyloučení některých ryze neodborných činností informativní povahy. Regulací zprostředkování tak mohou být dotčeni například realitní makléři, podnikatelé ve stavebnictví či prodejci energetických zařízení, kteří v rámci své činnosti spotřebitele pouze odkáží na dodavatele energií.

Takový důsledek jistě není novelou zamýšlen, což ostatně vyplynulo i z diskuzí s MPO. Bez patřičného upřesnění definice zprostředkování však reálně může nastat. V takovém případě by pak provedení zmíněných činností (tedy předání informace) bez oprávnění od Energetického a regulačního úřadu mohlo znamenat spáchání přestupku. Tyto neformální činnosti přitom pouze napomáhají informovanosti spotřebitele o jednotlivých tarifech a službách poskytovatelů energií, aniž by jakkoliv ovlivňovaly jejich záměr uzavřít, změnit či ukončit smlouvu. Jejich zvýšená regulace je proto nežádoucí i z pohledu obecného cíle ochrany spotřebitele.

Popsaný nedostatek v současné době napravuje pozměňovací návrh poslance Petra Dolínka (č. 7677), který ve výše popsaných mezích upřesňuje definici zprostředkování v energetických odvětvích, čímž ji sjednocuje s již prověřenou právní úpravou zprostředkování v jiných oblastech. Hospodářská komora hlavního města Prahy z uvedených důvodů podporuje přijetí novely energetického zákona ve znění daného zpřesňujícího pozměňovacího návrhu.