Představenstvo Hospodářské komory České republiky je znepokojeno legislativními i koncepčními návrhy předkládanými v poslední době ministerstvem práce a sociálních věcí. Navržené koncepty, které se týkají jak pracovněprávní problematiky a zaměstnanosti, tak sociální politiky a jsou předkládány izolovaně bez souhrnné analýzy, by vedly k další regulatorní zátěži trhu práce, a to za situace, kdy odvodové zatížení práce v České republice (34 % z hrubé mzdy) je jedno z vůbec nejvyšších v celé Evropské unii.
Aktuální legislativní změny v pracovně právní oblasti
CELKOVÝ KONTEXT AKTUÁLNÍCH LEGISLATIVNÍCH ZMĚN V PRACOVNĚPRÁVNÍ OBLASTI
Představenstvo Hospodářské komory České republiky – největší podnikatelské reprezentace v zemi – je znepokojeno legislativními i koncepčními návrhy předkládanými v poslední době ministerstvem práce a sociálních věcí. Jmenujme ty nejvýznamnější:
Společným jmenovatelem aktuálně navrhovaných souběžných změn je výrazné posílení sociálních výhod, ať už přímo financovaných zaměstnavateli v soukromém sektoru, anebo nepřímo prostřednictvím zvýšených mandatorních výdajů státního rozpočtu, pro které musí podnikatelé svými daněmi a odvody vytvořit dostatečné zdroje. Navržené koncepty znamenají další regulatorní zátěž trhu práce, a to za situace, kdy odvodové zatížení práce v České republice (34 % z hrubé mzdy) je jedno z vůbec nejvyšších v celé Evropské unii.
Je třeba zdůraznit, že aktuální ekonomická kondice České republiky je dobrá. Ekonomická konjunktura a nízká míra nezaměstnanosti pohání soukromý sektor. Vláda však přichází s regulatorními návrhy, které dusí podnikatelské prostředí a mají potenciál významně zbrzdit trh práce. Právě vládní návrhy z dílny ministerstva práce a sociálních věcí nejvíce hřeší na současný příznivý vývoj ekonomiky a nepřihlíží k dlouhodobé fiskální udržitelnosti veřejných financí.
Případnému zavádění nových pravidel musí předcházet důkladná analýza jejich potřebnosti a dopadů na právní a obecně podnikatelské prostředí. U aktuálních návrhů však taková analýza absentuje; jsou předkládány zcela nesystematicky a některá opatření se navíc přímo překrývají (například zrušení karenční doby a současné zavedení nárokových až 5 dnů indispozičního volna), čímž by se jen prohloubilo pokřivení trhu práce.
Na druhou stranu zcela absentuje ochota a schopnost vlády pružně reagovat na palčivý nedostatek pracovních sil v České republice. Nábor zaměstnanců ze zemí mimo EU naráží na administrativní překážky, v jejichž důsledku není legálně možné zaměstnat cizince s žádanou kvalifikací v okamžiku, kdy je čeští zaměstnavatelé nejvíce potřebují.
Představenstvo HK ČR vnímá politickou realitu a je si vědomo blížících se parlamentních voleb na podzim roku 2017. Právě proto však apeluje na vládu, aby nepřijímala rozhodnutí, která jsou sice krátkodobě atraktivní pro voličskou základnu, pro podnikatelské prostředí však znamenají významnou hrozbu v dlouhodobém snížení konkurenceschopnosti českých podnikatelů i české ekonomiky jako celku.
KONKRÉTNĚ K NAVRHOVANÝM ZMĚNÁM
Příklad: Typické je to u záměru další regulace práce z domova, resp. práce na dálku. Nezaznamenali jsme zde poptávku ze strany zaměstnavatelů po větší regulaci. Rovněž statistiky inspekce práce nevykazují žádná pochybení ze strany zaměstnavatelů ve vztahu k výše uvedeným formám. V praxi tak může dojít k absurdním důsledkům, kdy používání již zavedených a oblíbených institutů bude v důsledku přeregulace zastaveno.
Příklad: číšník měl do konce roku 2016 zaručenou mzdu ve výši 11 300 Kč měsíčně, od ledna se zvýšila na 13 400 Kč.