Až tři měsíce placeného volna?
Takzvané ošetřovatelské volno by lidé mohli čerpat až 90 dní. Dostávali by za to z nemocenského pojištění 60 procent svého příjmu. Zaměstnavatel by měl povinnost pracovníka uvolnit a místo mu držet. Vláda v pondělí přerušila jednání o návrhu ministryně Michaely Marksové, rozhodnutí by mělo padnout v únoru.
Lidé, kteří se musí postarat o své blízké s vážnou nemocí či po těžkém úrazu, by nově získali nárok na placené ošetřovatelské volno. Počítá s tím návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), který dnes projednávala vláda. Kvůli připomínkám z koaličního hnutí ANO Sněmovna rozhodnutí odložila na únorové zasedání kabinetu.
Takzvané dlouhodobé ošetřovné mají lidé podle návrhu čerpat až 90 dní. Dostávali by za to z nemocenského pojištění 60 % svého příjmu, tedy stejně jako při klasické pracovní neschopnosti nebo při krátkodobém ošetřovném (to může podle dosavadních pravidel trvat maximálně devět dnů, u samoživitelů až 16).
Zaměstnavatel by musel takového pracovníka uvolnit a držet mu místo. Firmy kritizují právě komplikované shánění dočasné náhrady. Proti je také ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO) kvůli vysokým nárokům na státní rozpočet.
"Chci, abychom projednávání dokončili na příštím zasedání vlády," uvedl dnes premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a dodal, že návrh podporuje. Pro jsou také koaliční lidovci. "Je to krok naprosto správným směrem a je škoda, že tato možnost tady nebyla už daleko dřív," řekl první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Nejistota pro firmy
Proti návrhu jsou zaměstnavatelské svazy jako Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy. Vadí jim, že firma by musela lidem držet místo až po tři měsíce. Stejně jako při pracovní neschopnosti by jim zákon zaručoval návrat na původní pozici a pracoviště (v případě zrušení místa by firma zařadila zaměstnance podle činnosti uvedené v pracovní smlouvě).
"Zaměstnavatelé by se museli vyrovnat se situací, kdy nebude vůbec zřejmé, kdy a na jak dlouho se zaměstnanec vrátí zpět na pracoviště," říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
"V případě skutečně dlouhodobých zdravotně komplikovaných případů je pravděpodobné, že zaměstnanec bude dávku čerpat opakovaně, a to i v rámci jednoho roku. Navíc může pobírat od nemocných osob příspěvky na péči, což by v kombinaci s nárokem na ostatní dávky mohlo být velmi výhodnou alternativou k práci," dodává.
Komora připomíná, že Marksová prosazuje také otcovské volno (o nové dávce z nemocenského pojištění nyní rozhodují poslanci), další zvýšení minimální mzdy nebo povinné zavedení takzvaných sick-days jako náhradu za neproplácení prvních tří dnů nemoci.
"Oceňujeme, že ministerstvo zkrátilo původně zvažovanou maximální dobu čerpání dlouhodobého ošetřovného z šesti na tři měsíce a naopak prodloužilo dobu hospitalizace ze tří na sedm dnů. Přesto se obáváme, že negativa převáží nad pozitivy," uvedli v připomínkovém řízení zástupci Svazu průmyslu a dopravy.
