Kdo zaplatí vyšší daně z příjmů

Všichni zaměstnanci a podnikatelé, kteří v roce 2016 vydělali přes 1 296 288 korun, zaplatí také letos do státní kasy vyšší daň z příjmů. Solidární daň, která platí od roku 2013, představuje sedm procent z příjmu poníženého o výdaje. Ti bohatší musejí přirážku přiznat v daňovém přiznání, které letos odevzdávají do 3. dubna, respektive 3. července. V růžovém formuláři je zajímá řádek 59 Solidární zvýšení daně podle paragrafu 16a zákona.

V roce 2016 dosáhla průměrná mzda v Česku 27 006 korun. A progresivní daň se platí z částky vyšší, než je 48násobek průměrné mzdy. Příjmový limit, který představuje hranici, za níž musíte solidární přirážku berňáku odvést, se zvýší i v příštím roce, kdy naroste až na 1 355 136 korun. Solidární daň plátci odvádějí nikoli z celého příjmu, ale právě jen příjmu nad limit. To znamená, že pokud předloni i loni vydělali stejnou částku, zaplatí v roce 2017 na solidární dani méně než v roce 2016.

Z pronájmu nebo výher přirážku neplatíte

Dávku tedy zaplatí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy mínus výdaje). Z dalších vedlejších příjmů, tedy například z kapitálu, pronájmu, výher apod., se solidární daň do státní kasy neodvádí.

„Lidé, kteří v roce 2016 prodali nemovitost, případně měli příjmy z kapitálového majetku, solidární daň neplatí. Pokud ale nesplnili podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmu fyzických osob, budou z něj muset odvést právě daň z příjmů,“ upozorňuje daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Lidé s velmi vysokými příjmy na progresi výrazně neprodělají především proto, že s rostoucím výdělkem nad zmíněných 1 296 288 korun jim dále neroste sociální pojištění.

Jinými slovy: ti, co vydělali tři miliony korun, zaplatí sociálce stejně jako ti, kdo dosáhli na příjmy 1,3 milionu.

Nejvyšší částka, jíž mohou OSVČ za rok 2016 uhradit na sociálním pojištění, činí 378 516 korun (tedy 29,2 procenta z osmačtyřicetinásobku průměrné mzdy). Každý majitel živnostenského listu totiž platí pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % z tzv. vyměřovacího základu.

Zdravotní pojištění se naopak vždy odvádí z celého příjmu a není pro něj stanoven žádný strop.

Daňové odpočty solidární daň nesnižují

Na výši solidární daně nemají vliv uplatněné daňové odpočty, například odpočet úroků z úvěru na bydlení, dary, odpočty na penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření či odpočet životního pojištění. Odpočty snižují pouze základ daně podléhající klasické patnáctiprocentní dani z příjmu fyzických osob.

Klasické slevy, především slevu na poplatníka ve výši 24 480 korun ročně, samozřejmě uplatnit můžete. Mohou tak činit i pracující důchodci, kterým načas minulá vláda tuto výhodu sebrala, než její rozhodnutí zrušil Ústavní soud.

Proč byla daň zavedena?

Progresivní zdanění bylo vždy vlajkovou lodí ČSSD. Zavedla ho ovšem ještě Nečasova vláda, a to na návrh tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Před progresí docházelo k tomu, že někteří lidé s vysokými příjmy odvedli státu reálně méně peněz.

„Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se totiž odvádělo pouze do maximálního vyměřovacího základu čili stropu. Po jeho dosažení již povinné pojistné neodváděl ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Daň z příjmu fyzických osob zaměstnanců se přitom platí z hrubé mzdy zvýšené o pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Zaměstnanci s nadstandardním příjmem tak měli z důvodu stropu nižší efektivní daň z příjmu,“ vysvětluje tento paradox zástupkyně společnosti Mazars.

Zavedení solidární daně tuto nerovnováhu odstranilo. Efektivní (skutečná) sazba daně je reálně odvedenou daní, která se například díky slevám na poplatníka, nezdanitelným položkám apod. liší od zákonných daňových sazeb.

Bohatí zaměstnanci musí na finanční úřad

Zatímco živnostníci jsou zvyklí podávat daňové přiznání každoročně, zaměstnanci tuto povinnost nemají, pokud si nepřivydělávají samostatně výdělečnou činností.

Výjimku ale tvoří právě plátci solidární daně. Jste-li zaměstnancem, jež si v roce 2016 vydělala více než 1,3 milionu roce 2016, daňové přiznání podat musíte. A to stejně jako OSVČ, to jest do 3. dubna, případně do 3. července, svěříte-li ho daňovému poradci. Pro úplnost dodejme, že solidární daň zaměstnanců se vypočítává z hrubé, nikoliv superhrubé mzdy.

Zdroj: Businessinfo.cz