Zprávy a novinky
Zpět na novinky

Novela stavebního zákona krizi v oboru nevyřeší, tvrdí stavaři

2017-05-23 / Aktuální téma

Odborníci z oboru požadují především sjednocení legislativy pod kompetenci jednoho resortu. Povolování staveb je v Česku dlouhodobě třikrát až pětkrát delší než ve vyspělých zemích. Ani po snaze o zlepšení se nepodařilo zkrátit ztrátu na méně než na dvojnásobek.

Schválení novely stavebního zákona, kterou v současnosti projednává Senát, bývá často označována za klíčový krok pro ukončení vleklé krize tuzemského stavebnictví. Zástupci tohoto oboru, který je druhým nejdůležitějším v české ekonomice s podílem 5,8 procenta na HDP a 422 000 zaměstnanci, však tvrdí, že novela zásadní zlepšení nepřinese.

Na vaši otázku, zda novela stavebního zákona přinese zásadní změnu a výrazně rozpohybuje zejména výstavbu liniových staveb, musím odpovědět jednoznačné ne. Novela nepřináší taková opatření, která by to umožňovala,“ říká Miloslav Mašek, generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Podle něj se nenaplní především optimismus, že novela umožní zrychlit stavbu klíčových dálnic a železnic. „Nebude zkrácena doba pro udělení stavebního povolení, společné (sdružené) povolování staveb bude možné pouze u malých staveb, u velkých dopravních staveb bude nutné k získání povolení z hlediska EIA samostatné řízení. Situaci bude i nadále komplikovat nutný výkup pozemků od jejich majitelů. Z toho je patrné, že na výstavbu liniových staveb nebude mít novela stavebního zákona výrazný vliv,“ dodává Miloslav Mašek.

Navíc krok, který prosadil pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně, tedy vyloučení veřejnosti z projednávání staveb, může celý proces dále zpomalit. Lidé a organizace by totiž v takovém případě stavby blokovali ještě déle soudními žalobami.

Nový zákon sice odstraňuje největší nešvar českého legislativního Kocourkova – neuvěřitelně složitý třístupňový povolovací proces (EIA, územní řízení a stavební povolení), další zásadní problémy ale neřeší. Například nestanoví sankce dotčeným orgánům za nedodržování správních lhůt pro rozhodnutí. Úředníci totiž nyní často vyčkávají s vyjádřením i dlouho po uplynutí termínu pro vydání stanoviska,“ říká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.

Válka o kompetence

I kvůli tomu trvá prosadit důležité stavby neúměrně dlouho, například u velkého bytového projektu musíme počítat až s desetiletou lhůtou od prvotního záměru po definitivní výstavbu. Tento neudržitelný stav bohužel připravovaná novela příliš nezmění. Snaha něco razantního s tím udělat totiž narazila na kompetence jednotlivých resortů, které se nechtějí vzdát vlivu na povolování staveb,“ dodává Evžen Korec.

Také Asociace developerů České republiky požaduje, aby se stavební legislativa sjednotila pod jeden resort. „Roztříštěnost v této oblasti způsobuje komplikace nejen při systémových řešeních, jak se ostatně ukázalo i v posledních týdnech, ale také v každodenním životě investorů. Chceme-li proces opravdu zjednodušit, zefektivnit, pak má logiku mít celou problematiku pod jedním ministerstvem, podobně jako je tomu ve většině vyspělých zemích,“ říká Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů České republiky.

Přijatá novela přináší spíše dílčí vylepšení situace malých i větších stavebníků, investorů, ale také zjednodušuje výstavbu nezbytné infrastruktury. Nenaplnila se ale původní očekávání, povolovací proces nebyl zjednodušen dle původních proklamací, nepodařilo se prosadit pravidlo jednoho úřadu a jednoho razítka,“ pokračuje Tomáš Kadeřábek.

Je to ale vlastně jen dočasné, byť správné řešení. Nyní je nezbytné začít dynamicky a důkladně připravovat nový stavební zákon, který by vysoce nad rámec nyní přijaté legislativy stabilizoval právní prostředí v oblasti rozvoje měst a obcí a výstavby. Jsme přesvědčeni o tom, že se musí přijmout několik opravdu zásadních principů proto, abychom se v oblasti stavebního práva dostali mezi země západní Evropy,“ vysvětluje Tomáš Kadeřábek.

Apeluje také na ministerstvo pro místní rozvoj, aby do procesu přípravy legislativy zapojilo také odbornou veřejnost, jejíž součástí by měli být také zástupci investorů a developerů.

Právě současný stav legislativy, který má přímý vliv na dlouhé lhůty přípravy staveb, je podle stavebních firem největší brzdou oboru. Ve zlepšení situace díky novele stavebního zákona přitom věří jen třetina ředitelů stavebních společností. Za optimální dobu přípravy je považována doba 1,2 roku pro oblast pozemních staveb a 2,5 roku pro projekty dopravního stavitelství. Aktuální průměrná doba přípravy staveb pozemního charakteru, tedy byty, domy, kanceláře nebo haly, podle ředitelů velkých stavebních společností trvá 3,6 roku a stavby dopravní infrastruktury dokonce 7,5 roku. Vyplývá to z analýzy českého stavebnictví zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se skupinou Saint Gobain.

Třikrát až pětkrát pomalejší

České stavebnictví se potýká s celým souborem problémů, jako je nízká poptávka stavebních prací, včetně útlumu veřejných zakázek, degradované až nereálné ceny stavebních prací vlivem dlouhotrvající regrese, nedostatek kvalitních, kvalifikovaných a ochotných pracovníků, a to jak řemeslníků, techniků i manažerů, k tomu všemu složitá legislativa i obrovská administrativní zátěž,“ konstatuje Miroslav Lukšík, generální ředitel společnosti Pozemní stavitelství Zlín.

Za další problém označují lidé z oboru krátký horizont v plánování veřejných investic. „Chybí vize a dlouhodobější predikce, aby nedocházelo k nesystematickým výkyvům objemu stavební výstavby. Dále pak zjednodušení právního prostředí pro rychlejší veřejnoprávní projednání a omezení byrokratických překážek,“ připojuje Pavel Schlitter, obchodní ředitel společnosti Sitel.

Stavbařům a developerům vadí, že se v Česku zatím nikdo z odpovědných představitelů koncepčně nevěnoval otázce, proč je proces zajištění formalit pro výstavbu tak pomalý. „V Česku je povolování staveb dvakrát až třikrát delší, než je tomu u našich sousedů. Například příprava bytového developerského projektu trvá v průměru 7 a více let. Od toho se pak mimo jiné odvíjí skutečnost, že v takových metropolích, jako je třeba Berlín či Vídeň, se v minulém roce povolilo postavit zhruba osmkrát, respektive šestkrát více nových bytů než v Praze,“ řekl Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.

Podle zástupců dalších firem je situace ještě horší. „V pozemním stavitelství bych za ideální považoval jeden rok, v dopravním stavitelství pak zhruba do tří let. Nyní je třikrát až pětkrát delší,“ shrnuje Tomáš Koranda, člen představenstva společnosti Hochtief CZ.

Další příčinou, proč se v Česku rodí především dopravní stavby obtížněji, než jinde ve světě, jsou podle stavbařů časté personální změny ve vedení státních investorských firem, jako je Ředitelství silnic a dálnic nebonebo Správa železničních dopravních cest. S tím souvisí i častá změna priorit těchto organizací. „Zároveň se k projektové a předprojektové přípravě musí vyjadřovat desítky různých orgánů. Proces přípravy staveb se proto neúměrně protáhl,“ říká Michal Jurka, statutární ředitel Skanska Česká republika a Slovensko, Skanska.

I když v poslední době došlo k mírnému zlepšení, dramatickou ztrátu za vyspělými zeměmi se Česku nepodařilo dohnat. „Příprava zcela nových staveb od počátku běží lépe, nicméně oproti standardní Evropě je to téměř dvojnásobek,“ uzavírá Tomáš Hajič, předseda představenstva, společnosti Dálniční stavby Praha.

 Zdroj: BusinessInfo.cz

Filtrovat

od 28.03.2024
do 28.03.2024
Všechny rubriky
Filtrovat