Zprávy a novinky
Zpět na novinky

Evropské fondy zažívají nejhorší období v historii

2017-02-21 / Aktuální téma

Zástupci jednotlivých ministerstev slibovali, že se již nebudou opakovat chyby z předchozích let. Místo slibovaného zlepšení však současné problémy překonávají v tom negativním vše, co firmy v tuzemsku zažily.

Evropské fondy měly být pro české firmy vítanou příležitostí jak financovat rozvoj perspektivních projektů. Dobrá myšlenka se však kvůli chybám tuzemských politiků a neschopnosti úředníků stala pro manažery domácích podniků černou můrou. Pro celou českou ekonomiku je současný stav obrovskou konkurenční nevýhodou. Ve vyspělých zemích na západ od našich hranic se totiž firmy s podobným břemenem nemusí potýkat. „Je to, bohužel, náš český vynález,“ podotýká Richard Lev, člen představenstva Erste Grantika Advisory.

Místní podnikatelé upozorňovali na řadu chyb během plánovacího období 2007 až 2013. Politici se při nástupu současné vlády dušovali, že je odstraní a firmy se mohou v současném období 2014 až 2020 těšit na uživatelsky vstřícné a férové prostředí. O to větší je pro podniky šok, že současné plánovací období je v tomto ohledu ještě mnohem horší. Problémů, se kterými se evropské fondy v současném období potýkají, je celá řada. Mnoho z nich souvisí s portálem ISKP14+, který má sloužit pro vyplňování a podávání elektronické žádosti o podporu projektu z fondů EU, a systémem MS2014+ pro administraci, řízení, monitoring a kontrolu operačních programů.

Záleží na tom, co porovnáváme. Pokud porovnáme stav dnes se stavem v roce 2015, tak to už alespoň ‚nějak‘ funguje. Nicméně, pokud porovnáváme s obdobím 2007 až 2013 nebo 2004 až 2006, tak je to to nejhorší, co tu kdy bylo,“ upozorňuje Richard Lev. Funkčnost elektronického systému však není jediným problémem. Které závady patří mezi ty nejzávažnější? „Špatně funkční až nefunkční systém ISKP, nejednotnost metodického prostředí, změny v již vyhlášených Výzvách, nedodržování harmonogramu Výzev a to u všech programů,“ popisuje Richard Lev.

Když použiju trošku nadsázky: Je to jako kdyby České dráhy vyhlásily jízdní řád, a při čekání na vlak jste se dozvěděl, že vlak byl buď úplně zrušen, nebo pojede (možná) za měsíc, nebo že to není vlak, ale letadlo a nejede do Prahy, ale do Bratislavy…“ popisuje Richard Lev úskalí, na které české firmy při čerpání evropských fondů narážejí.

Změny pravidel během zápasu

Typickým příkladem překvapivých zvratů je podle něj například program OPPIK – Technologie. „MPO pro tuto Výzvu vyhlášenou v roce 2015 a vyhodnocenou v prosinci 2016 vydalo velmi tvrdé závazné ukazatele v oblasti nárůstů obratu, zaměstnanců a podobně. Což je v pořádku. Nicméně řada projektů i přes to získala 100 bodů – to jest nastavili si závazné ukazatele velmi tvrdě a v současné době nesplnitelně,“ popisuje Richard Lev.

MPO podle něj všem těmto projektům dotaci přiznalo. „Potud je to v pořádku. Nesplnění závazného ukazatele automaticky vede k odebrání celé dotace, ale u těchto projektů MPO, z neznámých důvodů, uvažuje o tom, že při nesplnění závazného ukazatele bude dávat sankci pouze zhruba 10 procent. Což je zásadní změna pravidel po ukončení hodnocení, je to v rozporu s metodikou,“ upozorňuje Richard Lev. Pokud by ministerstvo skutečně tímto způsobem rozhodlo, zvýhodnilo by část podniků.

Každý, kdo o tomto ‚neobvyklém‘ kroku věděl, byl předem automaticky vítěz. Doufám, že od tohoto záměru MPO upustí, neboť by se jednalo o totální porušení pravidla transparentnosti rozdělování dotací,“ zdůrazňuje Richard Lev.

Více čtěte zde!

Filtrovat

od 22.10.2020
do 22.10.2020
Všechny rubriky
Filtrovat

Časopis HKP